Sešlo se nás celekm 12. Za slunečného pátku a po příjezdu do města události Horažďovic jsme vyrazili vstříc místní základní škole, kde nás Jana Mráčková s úsměvem od ucha k uchu srdečně přivítala, řekla nám organizační informace a ukázala nám, kde máme složit naše nemalé krosny a v jaké třídě se máme ubytovat.

Třída to byla prostorná, útulná, ale největší zájem jsme projevili o molitanové kostky, ze kterých jsme si postavili pomyslný hrad a poté z nich udělali matrace na spaní. VYbaleno, převlečeno tak hurá na Panskou zahradu, kde nás čekalo rozřazení do týmů na noční hru. Po chaotickém přesouvání, zmatků byla hra zahájena s pětiminutovým předstihem, což je velké plus pro organizačnímu týmu. Yetti, Kaiserka a Hurvajs si prošli některá stanoviště, na kterých se dělaly nelehké úkoly. Zjistili, i účastníci, že veškeré kapacity Divokéo západu ještě nevymřely a tak se je snažili pochytat. Na náměstí se objevila i skupina Sex pistols, za kterými se málokdo neohlédl.

Hra skončila ve 23:00 za únavených pohledů dětí, vedoucích, ale i banditů . Ráno po probuzení z říše snů do kruté reality jsme se ocitly na Ostrově, kde nás čekala další část programu Divokého západu, praktické dovednosti. Po obědě přišel tolik očekávaný Indiánský fotbal, který jsme si všichni patřičně užili. A pak Hurááá do divadla, kde nás čekalo představení o Citronádovém Danovi a jak je zvykem kvalita a kreativita herců byla úžasná, prostě dokonalost sama. Po malém hodinovém odpočinku jsme v krojích zamířili opět na Panskou zahradu, kde nás čekal závěrečný oheň. Z plna hrdla jsme si tam zazpívali a ve 23:00 jsme šli na kutě.

Ráno opět krásné, ale poslední den je poslední den, tak jsme společně uklidili třídu a šli se pořádně vyčvachtat a užít si legrace do místního horažďovického bazénu. Čas bohužel utíkal jako voda a my museli na vlak. S únaveným úsměvem jsme se vrátili do Klatov, kde nás očakávali rodiče.

Nazdar a příští rok jedeme zas